Rakety

Nohavica Jaromír

               A                        E
1. Hodláš-li, lásko, přijít za mnou až zítra,
                  Hmi
   třeba bude už pozdě,
              D                     A
   jsem jen hromádka kostí a shluk bílkovin
      Hmi7               D
   a naježené rakety mi míří rovnou do slabin
                   A
   a také na mou hlavu,
                                                   E
   a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra,
                        Hmi
   a o sebe se se mnou rozděl,
         D                        A
   než přiletí nějaký mimozemšťan od novin
      Hmi7                        D
   a začne spočítávat kapky krve jako plody jeřabin
                   A
   a podá o tom zprávu.
          A            F#mi  E          A
R: A pak na titulní stránce Vesmírného kurýra
                F#mi   E           A
   vyjdou reportáže o tom, jak Zem umírá,
                Dmaj7               Cmi
   generálské prýmky, velvyslancův žaket,
   E            D                  E
   exkluzivní snímky nablýskaných raket
             A      Hmi E           Hmi   A   Hmi E
   s různými emblémy, jó, to bude príma článek,
          Hmi     A    Hmi  E    Hmi       A   Hmi E Hmi A Hmi E Hmi
   Země srovnaná se zemí, plus přiložený plánek.
2. Byl jsem vhozen do života bez toho, že by se mě ptali,
   a bez toho, že by se mě někdo zeptal, budu zase vyhozen,
   a tak prosím jenom o jedinou malou úsluhu:
   netvrďte mi do očí, že jednáte z mé vůle,
   že tohleto všechno je i moje přání,
   svět je brouk hovnivál, který svou kuličku válí
   jako v hypnóze
   a pěkně dokolečka dokola a pěkně po kruhu,
   až se mu hlava zatoří, tak vyhrabe si v zemi důlek,
   že tam přežije to bombardování.
R:
3. Hodláš-li, lásko, přijít za mnou už zítra,
   může být už pozdě,
   nikdo nás neposlouchá, poslouchejme sebe,
   jak se naše srdce hlásí: ještě chvíli,
   ještě moment, ještě vteřinu, ach, tady na zemi,
   a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra
   a o sebe se se mnou rozděl,
   cítím, že nebudu mít strach, když budu ležet vedle tebe
   a tak najdou nás za milión roků
   asi návštěvníci z vesmíru a přikryjí nás kamením.
   Hmi E       Hmi    A    Hmi E
R: +  mohyly, mohyly kamenů
        Hmi    A           Hmi E
      všechno mlčky pnikryjí,
         Hmi      A   Hmi E
      i miliardu Romeů,
         Hmi      A   Hmi E Hmi A Hmi E Hmi A
      i miliardu Julií ...


------------
Předehra (tabulatura zvl. akordů 1,2,3 v zakladni Gdur transpozici: 1=3="6-0,5-0,4-2,3-0,2-1,1-3", 2="6-0,5-0,4-4,3-0,2-3,1-5"):
   G   1  2  3   G  1  2  3  G

               G                        D
1. Hodláš-li, lásko, přijít za mnou až zítra,
                  Ami  A4sus Ami A2sus
   třeba bude už pozdě,
              C                     G
   jsem jen hromádka kostí a shluk bílkovin
      Ami               C
   a naježené rakety mi míří rovnou do slabin
                   G   1  2  3
   a taky na mou hlavu,
         G                                         D
   a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra,
                        Ami  A4sus Ami A2sus
   a o sebe se se mnou rozděl,
         C                        G
   než přiletí nějaký mimozemšťan od novin
      Ami                         C
   a začne spočítávat kapky krve jako plody jeřabin
                   G
   a podá o tom zprávu.
          G            Emi  D          G
R: A pak na titulní stránce Vesmírného kurýra
                Emi    D           G
   vyjdou reportáže o tom, jak Zem umírá,
                Cmaj7               Hmi
   generálské prýmky, velvyslancův žaket,
   D            C                  D
   exkluzivní snímky nablýskaných raket
             G      1 2           3     G      1  2
   s různými emblémy, jó, to bude príma článek,
        3        G      1 2    3         G       1  2  3
   Země srovnaná se zemí, plus přiložený plánek.
2. Byl jsem vhozen do života bez toho, že by se mě ptali,
   a bez toho, že by se mě někdo zeptal, budu zase vyhozen,
   a tak prosím jenom o jedinou malou úsluhu:
   netvrďte mi do očí, že jednáte z mé vůle,
   že tohleto všechno je i moje přání,
   svět je brouk hovnivál, který svou kuličku válí
   jako v hypnóze
   a pěkně dokolečka dokola a pěkně po kruhu,
   až se mu hlava zatoří, tak vyhrabe si v zemi důlek,
   že tam přežije to bombardování.
R:
3. Hodláš-li, lásko, přijít za mnou už zítra,
   může být už pozdě,
   nikdo nás neposlouchá, poslouchejme sebe,
   jak se naše srdce hlásí: ještě chvíli,
   ještě moment, ještě vteřinu, ach, tady na zemi,
   a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra
   a o sebe se se mnou rozděl,
   cítím, že nebudu mít strach, když budu ležet vedle tebe
   a tak najdou nás za milión roků
   asi návštěvníci z vesmíru a přikryjí nás kamením.
   3                 G     1  2
R: +  mohyly, mohyly kamenů
      3              G      1  2
      všechno mlčky pnikryjí,
      3          G    1  2
      i miliardu Romeů,
      3          G    1  2  3   G 1 2 3 G 1 2 3 G 1 2 3 G
      i miliardu Julií ...