Léta stromů

Smutnokraj

G                     Emi
Žít ? tak dlouho jako strom,
   C      D        G
nebát se burácí-li hrom.
                 Emi
Mít radost z kaluží,
     C        D         Emi
mít srdce co tolik netouží
      C        D          G/Hmi
- tak to bych já si vážně přál!

Stát dík mnohým kořenům,
jít vstříc mým spodním pramenům.
Mít hlavu v oblacích
i tak netápat v rozpacích
- tak to bych já si vážně přál!

Být stále plodonosný,
na svět nebýt tolik mlsný.
Mít plno odnoží
a mnoho pater ? podlaží
- tak to bych já si vážně přál!

Strom vidí svět z nadhledu,
ve splínu nezná záhadu.
Stát pod tíhou všech věků
s vidinou těch mnohých přehmatů
-	tak to bych já si víc nepřál!

Být zase chci člověkem,
tím, co porve se s věkem.
Žít ve světě omylů,
s nadějí dobrých úmyslů.
-	tak to bych já si vážně přál!