Fotka (Semelka Lešek)

Ó ó na tvou fotku tužkou čmárám snad pihy a knír Měl bych se smát Ó ó dál se v sobě s tebou párám a směšný jsem já jak častokrát Má tužka se stává kůlem je z nejhrubších klád kazím tu tvář co jsem měl rád To je můj další úlet Tužkou čáry máry nezmění mojí nespavost už málem dvoudenní i když tvoji fotku čáry poplení jsi tu dál Ó ó s kameloty večerníků dvou minulých dnů čas počítám Ó ó tužkou za pár desetníků teď kreslím ti knír tmu v sobě mám Tvá fotka je míň než málo co mělo mi zbýt než kazit ji dál spálím ji spíš Co dívek takhle vzplálo Tužkou čáry máry nezmění mojí nespavost už málem dvoudenní i když tvojí fotku čáry poplení jsi tu dál Tvá fotka je míň než málo... Tužkou čáry máry nezmění mojí nespavost už málem dvoudenní i když tvojí fotku čáry poplení dál jí znám Přelámanou stálým nošením fotku na popel žár svíčky promění ještě jestli potom zmizíš z myšlení se ptám